Protokol č. 16 k Úmluvě o ochraně lidských práv

Pouze anglická a francouzská verze Protokolu jsou autentické. Tento překlad není oficiální verzí Protokolu.

Podpis, ratifikace, vstup v platnost, výhrady, prohlášení, vypovězení, odstoupení, územní působnost: prohlášení, pomunikace

Albánie 24. 11. 2014. 22. 7. 2015. 1. 8. 2018. [ang] [fra] [ang] [fra] [ang] [fra] [ang] [fra]
Andorra 12. 4. 2018. 16. 5. 2019. 1. 9. 2019. [ang] [fra] [ang] [fra] [ang] [fra] [ang] [fra]
Arménie 2. 10. 2013. 31. 1. 2017. 1. 8. 2018. [ang] [fra] [ang] [fra] [ang] [fra] [ang] [fra]
Rakousko ne ne ne
Ázerbájdžán 18. 11. 2021. 6. 7. 2023. 1. 11. 2023. [ang] [fra] [ang] [fra] [ang] [fra] [ang] [fra]
Belgie 8. 11. 2018. 22. 11. 2022. 1. 3. 2023. [ang] [fra] [ang] [fra] [ang] [fra] [ang] [fra]
Bosna a Hercegovina 11. 5. 2018. 9. 3. 2021. 1. 7. 2021. [ang] [fra] [ang] [fra] [ang] [fra] [ang] [fra]
Bulharsko ne ne ne
Chorvatsko ne ne ne
Kypr ne ne ne
Česko ne ne ne
Dánsko ne ne ne
Estonsko 17. 2. 2014. 31. 8. 2017. 1. 8. 2018. [ang] [fra] [ang] [fra] [ang] [fra] [ang] [fra]
Finsko 2. 10. 2013. 7. 12. 2015. 1. 8. 2018. [ang] [fra] [ang] [fra] [ang] [fra] [ang] [fra]
Francie 2. 10. 2013. 12. 4. 2018. 1. 8. 2018. [ang] [fra] [ang] [fra] [ang] [fra] [ang] [fra]
Gruzie 19. 6. 2014. 6. 7. 2015. 1. 8. 2018. [ang] [fra] [ang] [fra] [ang] [fra] [ang] [fra]
Německo ne ne ne
Řecko 2. 3. 2017. 5. 4. 2019. 1. 8. 2019. [ang] [fra] [ang] [fra] [ang] [fra] [ang] [fra]
Maďarsko ne ne ne
Island ne ne ne
Irsko ne ne ne
Itálie 2. 10. 2013. ne ne
Lotyšsko ne ne ne
Lichtenštejnsko ne ne ne
Litva 10. 6. 2014. 2. 9. 2015. 1. 8. 2018. [ang] [fra] [ang] [fra] [ang] [fra] [ang] [fra]
Lucembursko 6. 9. 2018. 14. 5. 2020. 1. 9. 2020. [ang] [fra] [ang] [fra] [ang] [fra] [ang] [fra]
Malta ne ne ne
Monako ne ne ne
Černá Hora 13. 12. 2021. 14. 2. 2023. 1. 6. 2023. [ang] [fra] [ang] [fra] [ang] [fra] [ang] [fra]
Nizozemsko 7. 11. 2013. 12. 2. 2019. 1. 6. 2019. [ang] [fra] [ang] [fra] [ang] [fra] [ang] [fra]
Severní Makedonie 9. 9. 2021. 25. 9. 2023. 1. 1. 2024. [ang] [fra] [ang] [fra] [ang] [fra] [ang] [fra]
Norsko 27. 6. 2014. ne ne
Polsko ne ne ne
Portugalsko ne ne ne
Moldavsko 3. 3. 2017. 22. 6. 2023. 1. 10. 2023. [ang] [fra] [ang] [fra] [ang] [fra] [ang] [fra]
Rumunsko 14. 10. 2014. 15. 9. 2022. 1. 1. 2023. [ang] [fra] [ang] [fra] [ang] [fra] [ang] [fra]
San Marino 2. 10. 2013. 16. 2. 2015. 1. 8. 2018. [ang] [fra] [ang] [fra] [ang] [fra] [ang] [fra]
Srbsko ne ne ne
Slovensko 2. 10. 2013. 17. 12. 2019. 1. 4. 2020. [ang] [fra] [ang] [fra] [ang] [fra] [ang] [fra]
Slovinsko 2. 10. 2013. 26. 3. 2015. 1. 8. 2018. [ang] [fra] [ang] [fra] [ang] [fra] [ang] [fra]
Španělsko ne ne ne
Švédsko ne ne ne
Švýcarsko ne ne ne
Turecko 20. 12. 2013. ne ne
Ukrajina 20. 6. 2014. 22. 3. 2018. 1. 8. 2018. [ang] [fra] [ang] [fra] [ang] [fra] [ang] [fra]
Spojené království ne ne ne

CETS (STCE) č. 214

Protokol č. 16 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod

Štrasburk, 2.X.2013

Preambule

Členské státy Rady Evropy a další Vysoké smluvní strany Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, podepsané v Římě dne 4. listopadu 1950 (dále jen „Úmluva“), které podepsaly tento protokol,

s ohledem na ustanovení Úmluvy a zejména článku 19 o zřízení Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „Soud“),

vzhledem k tomu, že rozšíření pravomoci Soudu vydávat posudky dále zvýší jeho součinnost s vnitrostátními orgány, a tím posílí uplatňování Úmluvy v souladu se zásadou subsidiarity,

berouce na vědomí stanovisko č. 285 (2013) přijaté Parlamentním shromážděním Rady Evropy dne 28. června 2013,

dohodly

Článek 1

1. Nejvyšší soudy Vysoké smluvní strany, určené podle článku 10, mohou požádat Soud o vydání poradních stanovisek k zásadním otázkám týkajícím se výkladu nebo uplatňování práv a svobod stanovených v Úmluvě nebo v Protokolech k ní.

2. Soud předkládající žádost může požádat o poradní stanovisko pouze v souvislosti s věcí, kterou projednává.

3. Soud předkládající žádost tuto žádost odůvodní a poskytne relevantní právní a skutkové podklady k projednávané věci.

Článek 2

1. O přijetí žádosti o posudek podle článku 1 rozhodne kolegium pěti soudců velkého senátu. Kolegium odůvodní každé nepřijetí žádosti.

2. Pokud kolegium žádost přijme, vydá velký senát posudek.

3. Členem kolegia a velkého senátu uvedených v předchozích odstavcích je soudce zvolený za Vysokou smluvní stranu, k níž náleží soud předkládající žádost. Pokud takový soudce není nebo není schopen zasedat, zasedá jako soudce osoba vybraná předsedou Soudu ze seznamu poskytnutého předem touto stranou.

Článek 3

Komisař Rady Evropy pro lidská práva a Vysoká smluvní strana, k níž náleží soud předkládající žádost, mají právo předložit písemná vyjádření a účastnit se slyšení. V zájmu řádného výkonu spravedlnosti může předseda Soudu přizvat kteroukoli jinou Vysokou smluvní stranu nebo osobu, aby též předložily písemné vyjádření nebo aby se účastnily slyšení.

Článek 4

1. Posudky jsou odůvodněny.

2. Jestliže posudek nevyjadřuje zcela nebo částečně jednomyslný názor soudců, má každý soudce právo k němu připojit své odlišné stanovisko.

3. Posudky se oznamují soudu předkládajícímu žádost, jakož i Vysoké smluvní straně, k níž tento soud náleží.

4. Posudky se zveřejňují.

Článek 5

Posudky nejsou závazné.

Článek 6

Vysoké smluvní strany považují články 1 až 5 tohoto protokolu za dodatkové články k Úmluvě a všechna ustanovení Úmluvy se aplikují v souladu s tím.

Článek 7

1. Tento protokol je otevřen k podpisu Vysokým smluvním stranám Úmluvy, jež mohou vyjádřit svůj souhlas být jím vázány:

a. podpisem bez výhrady ratifikace, přijetí nebo schválení; nebo

b. podpisem s výhradou ratifikace, přijetí nebo schválení, po kterém následuje ratifikace, přijetí nebo schválení.

2. Listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení budou uloženy u generálního tajemníka Rady Evropy.

Článek 8

1. Tento protokol vstoupí v platnost první den měsíce, který následuje po uplynutí tříměsíční lhůty od data, kdy deset Vysokých smluvních stran Úmluvy vyjádří svůj souhlas být vázány protokolem v souladu s ustanovením článku 7.

2. Pro každou Vysokou smluvní stranu, která vyjádří dodatečně souhlas být protokolem vázána, vstoupí tento protokol v platnost první den měsíce, který následuje po uplynutí tříměsíční lhůty od data vyjádření souhlasu této strany být protokolem vázána v souladu s ustanovením článku 7.

Článek 9

K ustanovením tohoto protokolu není přípustná žádná výhrada podle článku 57 Úmluvy.

Článek 10

Každá Vysoká smluvní strana Úmluvy při podpisu nebo uložení listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení uvede prostřednictvím prohlášení adresovaného generálnímu tajemníkovi Rady Evropy soudy, které určuje pro účely uvedené v článku 1 odstavce 1 tohoto protokolu. Toto prohlášení může být kdykoliv později stejným způsobem změněno.

Článek 11

Generální tajemník Rady Evropy oznámí členským státům Rady Evropy a dalším Vysokým smluvním stranám Úmluvy:

a. každý podpis;

b. uložení každé listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení;

c. datum vstupu tohoto protokolu v platnost podle článku 8;

d. každé prohlášení učiněné v souladu s článkem 10; a

e. jakýkoli jiný úkon, oznámení nebo sdělení týkající se tohoto protokolu.

Na důkaz toho níže podepsaní, řádně k tomu zmocnění, podepsali tento protokol.

Dáno ve Štrasburku dne 2. října 2013, v jazyce anglickém a francouzském, přičemž obě znění mají stejnou platnost, v jednom vyhotovení, které bude uloženo v archivu Rady Evropy. Generální tajemník Rady Evropy zašle ověřené kopie všem členským státům Rady Evropy a dalším Vysokým smluvním stranám Úmluvy.