Evropský soud pro lidská práva je mezinárodní Soud se sídlem ve Štrasburku, který může projednávat pouze stížnosti těch osob, organizací a společností, které namítají, že jejich práva zaručená Evropskou úmluvou o lidských právech byla porušena.
Evropská úmluva o lidských právech je mezinárodní smlouva, kterou se velký počet evropských států zavázal chránit určitá základní práva. Tato práva jsou uvedena jednak v Úmluvě samotné, jednak v Protokolech č. 1, 4, 6, 7, 12 a 13, které však byly ratifikovány jen některými členskými státy.
Soud aplikuje Evropskou úmluvu o lidských právech. Jeho úkolem je zajistit, aby státy respektovaly práva a záruky uvedené v Úmluvě. Činí tak projednáváním žalob (tzv. stížnosti) podaných jednotlivci a někdy i státy. Zjistí-li Soud, že členský stát porušil jedno nebo více těchto práv a záruk, vydá rozsudek. Rozsudky jsou závazné: dotyčné země mají povinnost je plnit.
Nemusíte být státním příslušníkem jednoho z členských států Rady Evropy. Stačí, když se křivdy dopustil jeden z těchto států vázaných Úmluvou v rámci jeho „jurisdikce“, což obvykle znamená na jeho území. Čin nebo opomenutí (jedno či více), na něž si stěžujete, muselo být učiněno jedním nebo několika veřejnými orgány příslušného státu či státech (například soudem či správním orgánem). Soud nemůže projednávat stížnosti na jednání jednotlivců či soukromých institucí, jako jsou například obchodní společnosti. Musíte být přímo a osobně obětí křivdy, kterou uvádíte. Nemůžete předložit obecnou stížnost na zákon či opatření, například proto, že se Vám zdají být nespravedlivá; nemůžete si též stěžovat jménem jiných osob (pokud nejsou jasně určeny a Vy nejste jejich oficiálním zástupcem). Nemůžete si stěžovat na porušení žádného jiného právního instrumentu, než je Evropská úmluva o lidských právech, jako je například Všeobecná deklarace lidských práv či Charta základních práv.
Musíte vyčerpat všechny opravné prostředky nápravy v dotčeném státu, které měly situaci, na kterou si stěžujete, napravit (obvykle to znamená podání příslušnému soudu, následované, kde to lze, odvoláním a dokonce dalším odvoláním k vyšší instanci, jako je Nejvyšší nebo Ústavní soud, pokud takový existuje). Nestačí pouze využít všech opravných prostředků. V jejich rámci musíte zmínit ty námitky, které později uplatníte u Soudu (tedy podstatu námitek porušení Úmluvy, na něž si nyní stěžujete). Od data konečného vnitrostátního rozhodnutí (obecně od rozhodnutí soudu nejvyšší instance) máte jen čtyři měsíce na podání stížnosti. Musí být formulář na stížnost spolu s požadovanými informacemi a dokumenty odeslán Soudu před uplynutím čtyřměsíční lhůty nebo nejpozději v její poslední den. Ověřte že stížnost obsahuje všechny informace a nezbytné dokumenty.
Soud se nemůže zabývat jakoukoliv záležitostí. Jeho pravomoc je vymezena podmínkami přijatelnosti stanovenými Úmluvou, které určují kdo, kdy a na co si může před Soudem stěžovat. Více než 90 % stížností projednaných Soudem je prohlášeno za nepřijatelné. Je proto nezbytné si ověřit, zda Vaše záležitost splňuje podmínky přijatelnosti. Pro bližší informace o výše uvedených podmínkách se obraťte na advokáta.
Váš případ bude projednán bezplatně. Vy sami budete hradit pouze své vlastní náklady (např. honoráře advokáta či náklady týkající se zjišťování skutečností, a korespondence). Soud Vám neposkytne pomoc při placení honoráře advokáta k sepsání Vaší stížnosti. Ačkoliv v počátečním stádiu řízení nemusíte být právně zastoupen, poté co byla Vaše stížnost dána na vědomí vládě, můžete být k právnímu zastoupení vyzván.
Zjistí-li Soud, že došlo k porušení Úmluvy, může Vám přiznat „spravedlivé zadostiučinění“, tedy finanční částku jako odškodnění za jisté formy škod. Soud též může na dotčeném státu požadovat proplacení nákladů, které jste s předložením případu měli.